Jdi na obsah Jdi na menu
 


Víno je zdravé, pravila BIObabička

10. 4. 2011
Víno je tu pro nás. Abychom ho vychutnávali, obdivovali, milovali. Nad vínem můžeme diskutovat, o víně můžeme diskutovat, víno bylo a je nedílnou součástí našich životů. Bez nadsázky - víno psalo historii. Ať už se vzhlédneme ve starém Řecku či Římě, povzneseme ke slunci kalich, pohár, ladnou sklenku na sekt, útlounkou tančící skleničku, velkou baňku s plným červeným. Víno hraje ve všech svých jiskrných barvách milovanou píseň, i píseň života. A zkusme se nyní přenést přes fakt, že Francouzi nám sic neumírávají na srdeční choroby, díky vínu, vínečku, nýbrž na cirrhosu jater, díky vínu, vínečku. Zkusme zapomenout na všechny tvrdé "zabijáky" snažící se většinou alkohol a jeho poživatele, alespoň v současnosti, diskreditovat ve velkém. Kdo se ve víně našel či nachází, musí mi dát za pravdu, že zde anakreónsky nefilozofuji jen o "lihu jako takovém, prostředku rafinovaném a nebezpečném, nemoce i smrt způsobujícím a vskutku lichvářském a hospodském", nýbrž o poezii nápoje píšícího dějiny. Byl tu před kávou, byl tu snad před čajem...v Evropě zcela jistě. O víně se vedou diskuze, filosofické debaty, a světaznalci, kulturní bohémové i znalí vzdělanci mu přece často skládají vavříny. Pod jeho jemným a lehkým vlivem, hlazeni jeho hebkýma ručkama, psali a tvořili mnozí básníci, pisálci, umělci, malíři, hudebníci, a to nelze přece popřít. Však všeho s mírou? Jistě, jistě přátelé, všeho s mírou, jez do polosyta, pij do polopita. Tak také pravila má babička, moudrá to žena (ne, neztotožňuji se s literárními velikány té doby), na svůj věk však velice moderní, dříve jsem jí říkávala BIObabička. Ach, ano, vysvětlím "Ale tohle můžeš, dopoledne se může jíst hodně, a večer ale můžeš už jenom jogurt nebo ovoce či zeleninu, prostě vlákninu, ale toto jídlo je velice dietní, jinak já necvičím, ale jóga, v té jsem se skutečně zhlédla, ta mi sedne, tento dort je odlehčený, když už mám sladkou kávu, nemůžu marmeládu, to by nešlo k sobě, BIO javorový sirup, tmavý cukr a tmavou rýži, chceš dietní sušenku?" Milovala jsem tyto výroky, i když je zde jistě neparafrázuji přesně, právě naopak, smysl však neztratili ani za tu dobu (tak dobrá, nebylo to tak dávno), a nyní je prezentuji a živím se jimi já, což mi připomíná, že pokud půjdu spát později, mám ještě nárok na nějakou nízkokalorickou vlákninu či bílkovinu. Ale zpět k vínu, tak tedy ona ta babička nedávno pravila "Ono zvláště červené víno je zdravé, na srdce a cévy, já bych ho tak ráda pila, jen kdyby mi trochu chutnalo." Babička je de facto abstinent, více než půl deci do ní nedostaneme a dokonce se to shoduje i s jejím BIO životem, který do značné míry přejímám i já, ale to víno, to si neodpustím. Ani babička by si zřejmě sem tam dala, kdyby jí bylo bývalo chutnávalo. A zde přichází ta část, kde moc dobře nechápu, nechci chápat nebo dělám, že nechápu (jak může někomu NEchutnat víno? Renonc?). Zřejmě jsme měli nechat babičku zvykat už od útlého mládí. Blahoslaveni my, kterým chutná...a že ono chutná, můžeme tu pět ódy na cokoliv, ale na víno, to je snad skoro povinnost, tedy vedle kávy, čokolády a pana Mozarta, samozřejmě...
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář