Kult jedné knihy
11. 4. 2011
A zde se tedy dostavuje ten podivuhodný údiv nad tím, že jsem ještě nebyla schopna vytvořit rubriku o literatuře, jelikož právě teď by se hodila více než kterákoliv jiná. Francouzky netloustnou není jen pouhý názor postpubertální (adolescentní) dušičky zmítané ve světě milovaných iluzí, je to též název knihy prezentující přesně onu literaturu, kterou miluji a obdivuji. A opět zde, k mému počátečnímu mírnému překvapení následně vystřídanému nehoráznou radostí nad požehnanými sklenkami vína, neprezentuji nic ani vzdáleně podobného dietám či BIO kultu globálních sympatií, však spíše naopak. Že prý si máme vypěstovat pozitivní postoj k jídlu, k životu, jíst dvě hodiny a bla, bla, bla... Když si vybavuji dnešní "oběd" ve školní kantýně, kdy jsem po půlce poctivě žvýkaného bramboru, hrstce mrkve a dvou ostentativně pomalých kousnutí-žužlání něčeho tvářícího se jako maso, zjistila, že ubíhá již desátá minuta hodování (to je ta příznivá zpráva indikující mé povedené zdravotní žužlání soust) a každou chvíli se budu muset zvednout od de facto ještě plného talíře a ve jménu rutinní uspěchanosti běžet s báglem na zádech za zbytkem stáda (to je ta špatná zpráva), pociťuji ono typické zklamání alibisticky sváděné na pracovní (studijní) povinnosti. A kniha Francouzky netloustnou mne v tomto ohledu zaujala jedinou věcí - je jiná, vybočuje. A poprvé po několika letech si již nepřipadám jako mistr teoretik, co ví všechno o všem a prakticky je neschopen znalosti aplikovat, ale naopak zjišťuji, že kromě těch obecně známých zásad žijí Francouzky ještě tak nějak "trochu jinak", a to lépe. Tedy, zřejmě lépe - netloustnou, jedí jako o život (pozor, značka: kvalitně!) a umí žít (la poésie de vivre). Knížku Mireille Guiliano doporučuji téměř každému, především těm, kteří nemají co dělat, chtějí si zformovat postavu, chtějí se naučit dobře a zdravě vařit, považují se za zaručeně ostřílené gurmány, zajímají se o zdravý životní styl, frankofonii, či jen rádi čtou papírovou knížku tradičních hodnot s liberálními postoji. Méně znamená více, protože tehdy objevíme to, co Francouzky už dávno vědí: jediný dílek kvalitní tmavé čokolády může přinést potěšení rovnající se takřka extázi, jaké nezaručí ani tucet cereálních tyčinek. Kniha francouzské podnikatelky a obdivuhodné ženy, žijící mezi New Yorkem a Paříží, není o dietách, ale o životní cestě, na níž si vylaďujeme návyky, hledáme, co nám prospívá, a učíme se, co nám škodí - to vše s optimismem a úsměvem na rtech.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář